Korculanska povidka

Exustuji povidky, o kterych cteme, ktere vidime a o kterych se povida. Povidka, kterou proživame, mužeme se zastavit, podivat kolem dokola a rict, že se v ni prave nachazime. Jsme uprostred vzrušujici, ojedinele, staroveke pohadky a fantazije a to je prave Korculanska povidka. Vchazejici do stredoveke, architektonicke prely, mesta Korculy, vstupujeme kamennymi schody a prochazime pod arkadovymi oblouky veže "Kopnenih vrata", prichazima na jevište, jehož kulisy jsou z kamenne krajky a dechu, ktery tudy prošel behem nekolika stoleti. Zlate prsty casu jsou videt na všech stranach - v ulickach, na domech i na kamennych palacich, plnych razkošnych oramentu.

Vitr, ktery šepta mezi starymi zdmi, metafyzika, na ktere je založeno rodne mesto Marca Pola nas odvadi z každodenniho stereotypu a z honoby za obživou. Pohadka prece jenom muže existovat. Staci vykrocit.

Vitejte!!!